Hung Duong Manh
Programmer
V Aimtecu jsem začal pracovat už jako student během navazujícího studia na ZČU. Není tedy překvapující, že po dokončení studia jsem zde nastoupil na plný úvazek. Neměl jsem důvod, proč se poohlížet po něčem jiném. Byl jsem junior bez zkušeností, který se teprve rozkoukával, co se týče kariéry.
Programátoři jsou celkem horké zboží, takže jsem denně dostával nabídky od jiných firem. Po zhruba 2,5 letech v Aimtecu jsem ale dostal nabídku, která se nedala odmítnout. Jednalo se o nabídku práce v Plzni pro velkou nadnárodní firmu původem z Německa – nabídka slibovala start-up kulturu, agilní přístup, mezinárodní projekty, možnost vycestovat do exotických zemí a v neposlední řadě velice zajímavou odměnu.
Rozhodnutí přijmout nabídku pro mě bylo velmi těžké. Za tu dobu, co jsem byl v Aimtecu, jsem se toho naučil hodně, práce mě bavila a v týmu jsem se cítil jako doma. Touha pracovat pro nadnárodní firmu byla ale silnější, takže jsem na nabídku kývnul.
Po třech měsících v novém zaměstnání už jsem ale věděl, že to není práce, která by mě naplňovala. A rozhodně to nebyla firma, kde bych se viděl za pět let. Místo start-up kultury jsem narazil na tvrdou korporátní kulturu bez duše. Projekty byly všechno, jenom ne agilní, a práce, která mě předtím tak bavila, se změnila v činnost, kterou jsem si musel denně odsedět.
Nyní jsem zpátky v Aimtecu a díky této zkušenosti už dokážu formulovat konkrétní důvody, proč zde chci pracovat: středně velká agilní firma s českými majiteli – takže oproti start-upu už má svůj business a oproti nadnárodní firmě je stále agilní; schopný management; unikátní firemní kultura, která je přátelská a otevřená; programování, které mě baví a má skutečný přínos pro naše zákazníky.
