Den v životě vývojáře – co je horor a co pohádka?

Sluníčkový den

Ráno svítí slunce. Bude krásný den, rozhodneš se proto jít do práce hezky po svých, protože v Aimtecu nejsme žádná másla, co jezdí MHD. Po příchodu tě překvapí přáním dobrého rána naše nejhezčí a nejúžasnější holky z HR, které šly zrovna náhodou okolo.

Den už nemůže být lepší, nebo ano? Dáš si čaj, pokecáš s kolegy a jdeš zkouknout e-maily. Zákazník ti děkuje za včerejší rychlou opravu a oznamuje, že vše už je v pořádku, žádná data nechybějí a všechny logistické procesy a transakce běží na jedničku. Přišla také informace o uzavření projektu a z toho kouká další příjemná věc – bonusy.

Čaj vypitý, e-maily jen informativní, tak co budeme dělat dneska? Nepocuchal jsi včerejším vývojem nějaké testy? Spadly pouze dva, o které se aktivně přihlásil tester, že je rozšíří o nové scénáře. Navíc ti oznamuje dokončení nového testu pro právě vyvíjenou funkcionalitu. Vypadá to, že ti nic nebrání dostat vývoj do nové verze a obohatit svět uživatelů produktu DCIx o novou funkci.

V této iteraci máš na výběr z celé škály dostupných a správně zadaných aktivit. Můžeš zvolit mezi:

• zákaznickou úpravou = kratším požadavkem na úpravu standardního chování aplikace podle přání zákazníka, případně rozšíření o novou specifickou vlastnostꓼ
• interním vývojem = rozšířením našeho produktu DCIx nebo interního procesu o nové možnosti, které zefektivní vývoj nebo rozšíří nabídku směrem k zákazníkůmꓼ
• opravou chyby = naspecifikovanou aktivitou od testerů nebo konzultantů, kdy naše aplikace dělá, co dělat nemá, nedělá, co dělat má nebo dělá, co dělat má, ale dělat by to neměla, protože nikdo neví, proč to tak děláꓼ
• analýzou nové technologie nebo potenciálního nového vývoje = posunem sebe nebo firmy zase o krok dále, abychom nebyli sto let za webovými službamiꓼ
• preventivní údržbou DCIx = nahlédnutím pod pokličku běžící aplikace přímo u zákazníka – zahrát si na doktora a podívat se, jestli DCIx náhodou nemá nějakou bolístku nebo horší táhlé onemocnění.

Začneš se zákaznickou úpravou. Nikdo tě nevyrušuje, dokážeš se plně koncentrovat a implementace tě nakonec nestojí tolik času. Domluvíš se se zákazníkem, že byste to rovnou vyzkoušeli u nich v testovacím prostředí. Už už to vypadalo, že dnes všechno vychází napoprvé a bezchybně, ale zákazník přišel na situaci, kdy nová úprava nefunguje. Je však ještě čas a společným úsilím vymyslíte řešení a domluvíte se na termínu instalace do živého prostředí, protože přeci nic nepodsouváme do běžící aplikace.

Před obědem ti zbývá ještě schůzka integrační guildy, kde jsi členem a která má za úkol hlídat a řídit standardní vývoj ve směru integrací v každém vývojářském týmu. Na schůzce si členové vyměňují informace a případně se dohadují o řešení problémů a směru nového vývoje.

Dalším bodem je pravidelný denní stand-up. Povíš si s kolegy, jak skvělý den jsi měl a poradíš jim s problémy, se kterými se ten den potýkají. Pak už si na obědě vychutnáš výborné jídlo přímo ze srdce Plzně.

Při siestě s nanukem dodaným Aimtec-recepcí / cateringem ti najednou zazvoní telefon a na displeji výhružně svítí Aimtec Support. To nevěstí nic dobrého. Jeden ze zákazníků se nemůže přihlásit do DCIx. Nicméně na řešení problému se dohodneš s kolegou, který má čas na Xka – akutní problémy, které je nutné řešit hned.

První mráček na slunné obloze byl rozfoukán a ty se můžeš opět usadit do své komfortní zóny a programovat si „to svoje“. Odpoledne se jen zastaví konzultant pro pomoc s SQL dotazem do DCIx transakce. Jelikož je to brnkačka a máš dobrou náladu, vyřešíte to hned na místě. Pak už vykážeš hodiny a odcházíš včas domů – pro dnešek by to stačilo, a navíc je venku tak hezky.

Vývojářský den blbec

Prší. Rozhodneš se jet na kole, abys nemusel v dešti trávit tolik času. Ale má to háček. Na posledním Aimtec Open Race jsi přetrhl řetěz a nikdo se neobtěžoval ti ho spravit. Nakonec se přidáš do mačkanice v MHD. Dnes nikdo nechce moknout a v trolejbusu se sejde čtvrtina Plzně. Při vstupu do budovy zahlédneš, že ti holky z HR právě ujely s výtahem, a budeš muset čekat na další.

Chceš si uvařit čaj, ale tvůj oblíbený zrovna došel a zůstala jen prázdná krabička. Zkoušíš to zachránit jiným s názvem „Dobrá nálada“. Nicméně to vypadá, že čaj byl asi prošlý nebo namíchaný ze špatných bylinek a měl se spíš jmenovat „Úterní pohroma“ nebo „Pokaz všechno, na co sáhneš“. Při zapnutí PC na tebe svítí e-maily hlásající, že včerejší rychlá oprava u zákazníka nezabrala a jestli netoužíme zastavit jednu z předních světových automobilek, tak bychom měli něco dělat, a to rychle. S konzultantem navrhnete řešení. Mezitím se už zajímá tvůj team-leader, jestli je potřeba jeho nebo nějaká další podpora při řešení incidentu. Nakonec pomyslný požár uhasíte s grácií sobě vlastní a hot fix podstrčíte přímo za běhu. Výjimečná situace si žádá výjimečná řešení.

Riskneš přečíst ještě jeden e-mail, ale to jsi neměl dělat. Snaží se ti „nalhat“, že jsi rychlou opravou rozbil téměř všechny automatické testy.

Další e-maily radši odsuneš na později a mrkneš se do Jiry, co na tebe během iterace vlastně čeká. Je v podstatě jedno, co si vybereš, celé dopoledne za tebou někdo chodí pro rady a ty prostě neumíš říkat ne! Alespoň si připadáš oblíbený, když lítáš po patře od problému k problému.

Na stand-upu se dozvíš, že kolega také řeší naléhavý problém u zákazníka, a protože už ses s něčím takovým potkal, nabídneš pomoc. To ale znamená jediné – oběd musí počkat. Chybu jste sice ani společně nevyřešili, ale už víte, kde vzniká, a pro zákazníka jste připravili work around, se kterým bude moci pracovat, než se zjedná skutečná neprůstřelná náprava.

Konečně oběd po hektickém dopoledni. Na denním menu toho moc nezbylo a obsluha se rozhodla ti vyhýbat obloukem – asi vycítila tvou auru. Nakonec se i kručící břicho dočká potravy. Na nanuka zapomeň, kolega si těsně před tebou vzal poslední. Může to dnes být ještě horší?

Na to ses neměl vůbec ptát! Zvoní telefon. Bojíš se podívat, kdo volá… Maminka. Ptá se, jestli přijedeš na víkend.

Uff. Pustíš se do opravy včera rozbitých testů a pomalu se uklidníš. Dneska to bude dlouhý den, ale ono to vlastně nevadí, když je venku hnusně.

Jak tedy vypadá takový normální den vývojáře?

Dá se říct, že od každého trošku. Nakonec je to přece jen na nás samotných, jak si to dokážeme zařídit. Občas se nedaří a valí se na nás problémy ze všech stran, ale od toho máme kolegy a nadřízené, kteří nám vždy ochotně nabídnou pomocnou ruku.

Kdo by takovou práci mohl dělat?

Vývojář by měl alespoň trošku umět programovat, bez toho se asi těžko obejde. Co se týká lidských vlastností, programátor by měl být zodpovědný, měl by umět sám přemýšlet nad problémem, a ne pouze čekat, že mu někdo dá přesný seznam, co je třeba udělat. Vývojář v Aimtecu by se asi neměl zaleknout přímé komunikace se zákazníkem, protože nejefektivnější definice zadání je zavolat si s koncovým uživatelem napřímo.

Slovníček:

Preventivní údržba – Průběžná kontrola produktu a jeho fungování. Zabraňuje větším problémům nebo poruchám, které by jinak mohly nastat.

Denní stand-up – Krátká schůzka, která se koná každý den a kde se probírá aktuální stav úkolů na projektech.

Iterace, iterační schůzka – Pracujeme ve SCRUM metodikách, a proto je pro nás zásadní probrat, co nás v dané iteraci čeká. Jedna iterace v Aimtecu trvá dva týdny. Přečti si víc o tom, jak to funguje.

DCIx – Delivery Chain Integrator (DCI) je systém, který vyvinul Aimtec a který je vlajkovou lodí firmy. Spadá do kategorie Warehouse Management System (WMS), která řídí skladové operace a procesy.

Zákaznická úprava – Kratší požadavek na úpravu standardního chování aplikace podle přání zákazníka, případně rozšíření o novou specifickou vlastnost.

Lákalo by tě připojit se k týmu programátorů? Podívej se na naše otevřené pozice, nebo nám rovnou napiš.

Jestli tě zajímá, jak si v Aimtecu žijeme, rozhodně se mrkni na náš Instagram!